Krátké dějiny Ústavu Virtuálních Pilotů
Na počátku bylo slovo
Letecké simulátory na PC jsou mým dávným koníčkem a zálibou už od dřevních dob prvních kousků, jako byly nesmrtelné F-15E Strike Eagle a F-19 od Microprose, ale prvním opravdovým simulátorem, který tomuto označení nedělal ostudu a ke kterému jsem se dostal, byl Su-27 Flanker od SSI v roce 1995. Tehdy jsme asi nikdo netušili, že za tímto, na svou dobu neuvěřitelným, kouskem stálo studio, které v té době asi nikdo neznal, Eagle Dynamics (ED) z Ruska. Na sklonku roku 1999 vyšel Flanker 2.0 (později ještě datadisk Flanker 2.5), což byl absolutně první simulátor, a na dlouhou dobu i poslední, který jsem vyzkoušel on-line. Kdo pamatuje doby 56k modemů, asi pochopí důvod. Poté následoval Lock-On Modern Air Combat a jeho přídavek Flaming Cliffs, který jsme začali létat s kolegy z práce přes lokální síť. Internet v těch dobách ještě ani zdaleka nenabízel možnosti, jaké máme dnes, a proto bylo prakticky nemyslitelné, a možná i technicky nemožné, tvořit nějakou smysluplnou online komunitu.
Zlom nastal v momentě, kdy Eagle Dynamics vydaly svůj první, skutečně realistický a komplexní simulátor Ka-50 Black Shark, který dal život úplně novému ekosystému, dnes známému jako Digital Combat Simulator (DCS). V té době jsem ještě netušil, že na české internetové scéně začíná vznikat těleso, které na dlouhou dobu a velice zásadním způsobem změní můj život i život mých kamarádů a kolegů:
Ústav Virtuálních Pilotů (UVP)
Někdy v roce 2012 mě na diskusním fóru ED oslovil člověk, známý pod přezdívkou Suchacz ohledně letové příručky pro letoun Su-25. Nabídl mi, zda bych se nechtěl podívat na jedny české webové stránky, které se zabývají simulátory ze série DCS. Stalo se a já tak poprvé v životě natrefil na silnou, početnou, organizovanou, a především tuzemskou skupinu lidí, spojených touhou po společném létání, tvorbě misí a předávání si poznatků. Jen shodou okolností vyšla najevo skutečnost, že má záliba se stala i mým povoláním.
Protože jsme vedli spoustu odborných debat a ze strany této komunity byl cítit obrovský zájem, domluvili jsme si společnou návštěvu letecké základny v Čáslavi, kde jsem v té době sloužil. Mí (tehdy ještě budoucí) kolegové to pojali i jako historické setkání členů UVP tváří v tvář. Dne 4. července roku 2013 se tato akce uskutečnila a troufnu si tvrdit, že se líbila všem zúčastněným. Strávili jsme spolu prakticky celý den a každá minuta byla beze zbytku využita. Tento úžasný zážitek ze setkání s „chovanci“ UVP mě přiměl vylézt z ulity a začít létat on-line. Protože jsem duší stíhač, i když proti útočným letounům vůbec nic nemám a rád si s nimi zalétám, domluvili jsme si s kolegy společný let, konkrétně misi „Nadvláda“. Všem se to moc líbilo, ale dostavilo se i rozčarování, když jsme začali poznávat, že nadšení a bojovnost nemohou soupeřit s disciplínou, taktickou převahou a spoluprací našich virtuálních protivníků. Právě tehdy se mi začal v hlavě rodit nápad, jak předat ostatním alespoň základní vědomosti a zkušenosti z mé práce a posunout naše schopnosti na úplně novou kvalitativní úroveň.
Shodou náhod jsem při svých virtuálních letech objevil i bývalého kolegu z čáslavské základny, který už měl za sebou nějaké simulátorové zkušenosti. Myšlenka jej zaujala natolik, že přislíbil svou pomoc a podporu, včetně předání zkušeností, které jako bývalý vojenský pilot za svůj život nashromáždil. Tento úžasný člověk a můj dobrý přítel, používající přezdívku Bravo21, se stal naším instruktorem a rádcem. A společně jsme vytvořili něco, co se na české a slovenské virtuální letecké scéně stalo pojmem:
TOP GUN
Naše škola byla oficiálně založena 17. září 2013 pod názvem Škola Stíhacích Letců Ústavu Virtuálních Pilotů České republiky a název TOP GUN se pro ni vžil prakticky okamžitě. V době vzniku jsme teprve hledali cesty, jak celý výcvik pojmout, ale ihned jsme zformulovali několik důležitých zásad, kterými se budeme řídit, a díky kterým jsme se dostali do povědomí komunity. Především šlo o téměř naprostý realizmus používaných postupů, ať už reálnou leteckou komunikaci v angličtině, či o dodržování přísných pravidel letového provozu. V neposlední řadě jsme se snažili i o realistické pojetí leteckého výcviku, začínajícího základními postupy, přes základy vzdušného boje až po taktiku velkých leteckých svazů.
Zcela historicky první společný výcvik se odehrál 29. března roku 2014 a nutno podotknout, že hned na začátku se u mnohých nadšených dobrovolníků dostavil stav, který jsme pracovně nazvali „vystřízlivění“. Lidé totiž na vlastní kůži poznali, že vojenské létání je především o naprosté přesnosti, kázni a disciplíně, což zjevně nečekali a nebyli na to připraveni. Někteří na to reagovali negativně a rozhodli se školu opustit, pro ostatní to byl naopak impuls k tomu, že začali k věci přistupovat úplně jinak: začali se učit anglicky, studovali letové postupy a postupně se zdokonalovali do té míry, že bych se vůbec nebál, pokud by to samozřejmě bylo možné, je začlenit do nějaké skutečné bojové jednotky. Pro mě osobně bylo rozhodující interní hlasování, ve kterém se drtivá většina rozhodla pro udržování nastavených standardů na úkor volnosti a zábavnosti. Myslím si, že nikdo z nich svého rozhodnutí později nelitoval.
Jak se však rozrůstala komunita na UVP, zcela nevyhnutelně se začalo formovat něco, čemuž by politolog pravděpodobně říkal „názorová opozice“. V důsledku toho nastoupilo období, které by se dalo nazvat:
Vzestup a pád UVP
Během roku 2014 došlo k pozoruhodnému rozvoji komunity UVP, především díky pořízení dedikovaného serveru, financovaného z darů těch, kdo na něj přispěli. UVP tak poprvé v historii disponoval možností provozovat jak hostování misí v DCS nebo BMS Falcon, tak i vlastní TeamSpeak. Poprvé se tak dařilo pořádat pravidelná létání a díky tomu přitáhnout velké množství příznivců a fanoušků.
Po určité době však začal UVP trpět pasivitou naprosté většiny jeho členů, kteří místo toho, aby aktivně vytvářeli jeho obsah a budovali silnou komunitu, začali jen čerpat a využívat to, co dodávali jiní. A tak jedinými skupinami, které pravidelně fungovaly a dodávaly alespoň něco, byli fanoušci BMS Falcon a TOP GUN. Velký dík patří Apovi a Jumbikovi, že nezanevřeli na ostatní a pořád neúnavně doplňovali články a novinky ze světa DCS. Apo, hlavní administrátor UVP, záhy založil nový projekt, Simworld, mající za cíl stát se hlavním zpravodajem o leteckých simulátorech v českých zemích. Dospěl však k názoru, že další pokračování UVP v podobě, v jaké do té doby fungoval, nemá smysl. Ke 12. září 2015 byla proto činnost UVP ukončena. A my jsme se tím pádem ocitli „na ulici“.
Nový začátek a nový život
Po počátečním šoku se dostavila nezbytná otázka, co bude dál. Nikdo z nás nechtěl jen tak hodit ručník do ringu a tiše se odporoučet. Zkusili jsme proto oslovit jiné letky a skupiny, zda by nám neposkytly nezbytné zázemí. Zpočátku jsme si totiž vůbec neuměli představit, že bychom se vydali na sólovou dráhu, hlavně z toho důvodu, že naše volné kapacity zcela pohlcoval výcvik a věci okolo něj, tudíž na management všeho ostatního zkrátka nebyl čas ani lidi, ale hlavně nikdo z nás nedisponoval potřebným know-how na tvorbu grafiky, webu, nebo diskusního fóra.
Prvním, koho jsme kontaktovali, byla letka Black Eagles, létající na letounech A-10C, se kterou už TOP GUN dříve spolupracoval, a měli jsme spolu nadstandardní vztahy. Chtěl bych zde poděkovat této letce za to, že nám vyšla vstříc, a taky za to, že jsme našli úplně novou a kvalitativně zcela bezprecedentní formu spolupráce.
Po svolání velké schůze všech významných skupin a letek v místním virtuálním vzdušném prostoru, které do toho měly právo mluvit, jsme se téměř jednohlasně dohodli, že budeme postupovat společně, aniž by však byla narušena nezávislost a jistá suverenita jednotlivých členů. Výsledkem tohoto jednání bylo především to, že Apo velkoryse svolil k předání značky a práv k UVP nám, čehož si já osobně hluboce vážím, a TOP GUN tak vykročil svou vlastní, samostatnou a nezávislou cestou. Proto jsme založili úplně nový projekt, jaký patrně dosud neměl v této zemi obdoby:
Ústav Virtuálních Pilotů – Společné Výcvikové Centrum
Z úcty ke všem, kteří po léta tuto komunitu s vysoce osobním nasazením budovali, jsme se rozhodli zachovat původní značku a název, ale zároveň naprosto změnit základní zadání. Nejde nám totiž o vytváření nějaké nové komunity, nýbrž o zcela nové pojetí, kladoucí si za hlavní cíl vést a pořádat bojový výcvik pro všechny virtuální piloty České a Slovenské republiky v simulátoru DCS World, bez ohledu na typ letounu, který se rozhodli létat. TOP GUN v podobě, jak jsme ho založili, samozřejmě funguje dál. Postupně jsme ale rozšířili spolupráci i na ostatní letky a skupiny, mající naši společnou zálibu.
Našim novým záměrem se stalo především vybudovat prostředí, ve kterém budeme společně létat s jinými letkami a zároveň poskytovat, dá-li se to tak říci, odborné vzdělání všem zájemcům takovým způsobem, aby uměli nejen dokonale ovládat svůj stroj, ale také aby jej uměli použít jako zbraňový systém.
Hodí se ale říci to, na čem jsme se již na počátku dohodli: Nelétáme s historickými stroji, zaměřujeme se jen a pouze na moderní letouny a vrtulníky (1980 a později). Jedinou výjimkou je letoun MiG-21bis, se kterým létají Agresoři a také piloti, kteří tento typ skutečné létali (byť verzi MF/MFN).
Závěrem mi dovolte, abych na tomto místě poděkoval všem báječným lidem, kteří během let spolupracovali s naší školou, stáli u jejího zrodu, či prošli našimi drsnými výcvikovými metodami.
Apo
Jumbik
CopreX
StrikeR
Mechan
Foley
Nereus
Iceman
Stonehead
Rocketdog
Majky111
Dagger
Charlie
Carlo Pistolero
Bejvalo
312_Lobo
Suchacz
Danvac
Gimloo
Nemohu zde vyjmenovat všechny, a pokud jsem na někoho zapomněl, upřímně se omlouvám. Všem těm, kteří za námi stáli a nadále stojí, bychom rádi popřáli
Čisté nebe a Letu zdar!
Bimbác